10 let, 10 měsíců a 10 dní na volné noze

7. 2. 2018  •  Vložte první komentář  •   Freelancing

Kalendář

Uplynulo přesně 10 let, 10 měsíců a 10 dní, co jsem začal podnikat.

Po přečtení shrnutí minulého roku od MartinaMartina mi došlo, že nastal správný čas retrospektivy mého vlastního podnikání. Ne však pouze za rok 2017, ale vezmu to hezky od úplného začátku.

Jdeme na to.

Začátky před webdesignem

V roce 2006 jsem o webdesignu nevěděl zhola nic, ale stala se mi klíčová věc, která mě k podnikání nasměrovala. Pracoval jsem jako externí redaktor pro server Bonusweb a psal jsem recenze počítačových her. Snová brigáda pro každého mladého kluka.

Jednoho dne jsem měl krátký rozhovor s mým tehdejším šéfem Lubomírem Hauerlandem. Zeptal se měl:

„Umíš HTML?“

„Neumím.“

„Škoda, kdybys ho uměl, tak si můžeš graficky vylepšovat svoje recenze na hry.“

A to já jsem sakra chtěl! A tak jsem se začal to tajemné HTML učit.

První klient

Po roce samostudia HTML, CSS a Photoshopu jsem usoudil, že je čas se vrhnout na trh.

„Sakra, to teda dokážu udělat líp!“ čertil jsem se, když jsem viděl reference od profíků, kteří prodávali tvorbu webu.

Pořídil jsem si živnostenský list (dne 28. 3. 2007), vytvořil vlastní web a snadno ho optimalizoval pro vyhledávače tak, abych vylézal na spojení „Tvorba webových stránek“ na prvních místech na Googlu a Seznamu.

Zlaté časy!

Zanedlouho přišel můj první klient.

Pro steakovou restauraci jsem udělal nový web. Dodnes si pamatuji, jak jsem nervózní jel na úvodní schůzku. Když mi klient k obědu nabídl malé pivo, pochopil jsem, že si budeme rozumět.

Tvorbou webu jsem následně strávil něco přes 60 hodin práce. Za web jsem si účtoval 4 000 Kč.

Byla to nádeničina. Ale nesmírně fascinující, vzrušující, a co víc – dostal jsem zaplaceno a zpětnou vazbu:

„Stránky se mi velmi zamlouvají, okýnko s měnící se fotografií je pěkný nápad.“

Dnes se nad tím usmívám, ale tehdy mě to nesmírně povzbudilo a nakoplo k další práci.

Mimochodem, tento můj úplně první web stále funguje ve své původní podobě.

První tři roky

Období začátků, zkoušení, hledání a hromady přešlapů, které si dovolím shrnout do několika poznatků:

  • Začít podnikat při studiu se ukázalo jako skvělá volba. Žádný velký tlak a nastavení mysli ve stylu „Když to nevyjde, tak si najdu brigádu“ vám umožní riskovat bez větších starostí.
  • Účtovat si 150 Kč za hodinu (když v supermarketu za brigádu dostáváte 50 Kč) se může zdát jako terno, ale jenom do doby, než máte zaplatit první daňové přiznání.
  • Poznal jsem, jaké to je jíst 3 měsíce suché rohlíky, když jsem předtím musel doplácet sociální a zdravotní (které jsem z neznalosti první rok samozřejmě neplatil).
  • Nezaplatil mi první klient. Peníze jsem už nikdy neviděl. Frustrace a důvod zavést procesy, aby se to v budoucnu neopakovalo.
  • Přečetl jsem všechny tehdy dostupné knihy o webdesignu v češtině (byly asi 2) a pak mě chuť do dalšího studia donutila se pořádně naučit anglicky, abych mohl číst texty a knihy ze zahraničí.
  • Zjistil jsem, jaký je to stres, když se na vás kolega spolupracující na projektu 2 dny před spuštěním vybodne a nepředá vám část práce.

Jo, bylo to pestré a zdaleka ne vše příjemné.

Jako zcela nejdůležitější se však ukázalo, že jsem první 2–3 roky podnikatelsky přežil a nevzdal to.

Strach ze zodpovědnosti za svůj život

Po vystudování školy jsem se rozhodl, že se nepustím na novinářskou dráhu (ostatně blog mi moji touhu psát dodnes pěkně supluje), ale budu se webdesignu věnovat naplno.

Studentské finanční výhody byly pryč a já pocítil sílu reálného dospěláckého života. Začal jsem o podnikání pochybovat.

Jak si najdu klienty? Jak zaplatím nájem? Jak si to všechno zorganizuji?

Freelancing byl nejistotou a já si svojí cestou freelancera ještě nebyl stoprocentně jistý. Hledal jsem tedy nějaké dlouhodobější spolupráce na 10–20 hodin týdně, abych si zajistil stálost příjmů, ale zároveň jsem mohl mezitím budovat vlastní dobré jméno.

Vyzkoušel jsem si externí spolupráce s eProjekty (už neexistují) a Breezy, kde to byl hukot. Tehdy mladá agentura, hromada elánu a zhruba stejné množství chaosu. Vzpomínám na to rád a byla to velká škola.

Robert Vlach mi v této době na jednom z jeho prvních think-tanků v roce 2012 říkal:

„Valná většina lidí, co sedí takhle na dvou křeslech se časem rozhodne pro jedno – buď freelancing, nebo agentura na sto procent. Udržitelné dohromady to příliš není.“

„Cha! Tak to budu první, který to zvládne skloubit. Ještě budeš čučet, Roberte!“ myslel jsem si tiše pro sebe.

Střih.

O rok později je Zbyšek těsně před vyhořením, protože se mu nedaří zkombinovat přetlak práce pro Breezy s prací pro své vlastní klienty. Člověk si prostě občas tu hubu musí nabít sám, aby pochopil.

V těžkých momentech se dělají klíčová rozhodnutí.

Rozhodl jsem se pro stoprocentní freelancing.

Všechno, nebo nic.

Specializace a spolupráce

Je krásné vidět, že jakmile si člověk řekne „Freelancing je jedinou možnou cestou“ a je o tom pevně přesvědčen, začnete dělat věci o dost jinak. S větší vervou a aktivně.

Od roku 2012 jsem se začal více aktivně zapojovat do komunity lidí okolo webového designu a freelancingu:

  • Začal jsem chodit na setkání pražské komunity freelancerů Volnonožci,
  • častěji jsem se ukazoval na think-tancích Roberta Vlacha,
  • začali jsme se scházet s vybranou malou skupinkou podnikatelů na volné noze pod názvem BIČE,
  • s Adélou Jansovou jsme založili jiný mastermind Drtihlavy a scházeli jsme se v pražském Hubu,
  • začal jsem s daleko větší frekvencí chodit na odborná školení, konference a festivaly,
  • a začal jsem psát tento blog.

Když člověk vyleze ze svojí uměle vytvořené bubliny, leccos ho překvapí. Třeba to, že postupy, o kterých si myslel, že jsou naprosto správné, jsou dávno přežité a musí je celé předělat. Srážka s realitou a kritickými pohledy jiných lidí mě často bolela. A nesmírně mě podněcovala mnoho věcí v mém podnikání vylepšovat.

Honzou Bienem jsme v polovině roku 2013 založili katalog wplide a začali úzce spolupracovat. Vznikli Webmistři. Já jsem jednal s klienty a vymýšlel koncepty webů, Honza je technicky realizoval.

Mířili jsme do firmy. Měl jsem radost, že jsem našel parťáka, díky kterému jsem mohl nadobro opustit kódování a technický rozvoj webů a začít se naplno věnovat navrhování webů a UX. Přesně jak jsem si to představoval.

Začátky šly skvěle.

Pak se to však zadrhávalo a nakonec přišlo nemilé zjištění.

Dokud jsme získávali klienty na naše osobní značky a dobré jméno, všechno šlo výborně a zakázek bylo tolik, že jsme sotva stíhali.

Jakmile jsme však začali propagovat značku Webmistři na úkor našich jmen, nastal útlum v poptávkách. Poměrně značný. Nedařilo se. Došlo to tak daleko, že jsem vyčerpal téměř celou svoji finanční rezervu a začal uvažovat o tom, že se nechám zaměstnat.

Byly to těžké časy.

Na konci roku 2015 jsme se s Honzou domluvili, že Webmistry jako značku zavřeme a začneme opět tahat zakázky skrze naše osobní značky. A hle, poptávky (a jak skvělé!) začaly opět přicházet.

Dostal jsem velké ponaučení o tom, jakou sílu má dobré jméno, když ho pečlivě mnoho let budujete, a jak je složité začínat s neznámou značkou od nuly.

Také jsem zjistil, že firmu zakládat nechci. Že je pro mě freelancing tou pravou cestou.

Díky Webmistrům jsem poznal MichalaJakubaKristýnu a mnoho dalších velmi schopných lidí. Utvrdil se ve mně názor, že sehraný tým spolupracovníků dokáže odvést daleko lepší práci než solitér, a všem se nám tak otevírá daleko zajímavější klientela a zakázky.

Teď. A co bude dál?

Když se ohlédnu těch téměř 11 let nazpět, uteklo to jako voda. Od webu za 4 000 Kč jsem se dostal k rekordním příjmům v roce 2017, nesmírně naplňující práci a skvělým klientům.

Spolupráce s jinými profesionály mi pomohla nedělat věci, které mi nejdou, a soustředit se na to, v čem jsem silný.

Dnes se v rámci webdesignu věnuji primárně UX a řízení projektu. Hledám nejlepší možné designérské řešení problémů klienta, doporučuji další profesionály do týmu a udržuji v něm drajv a dobrou náladu, skrze které se dostaví výsledky.

To mě prostě baví.

A čím jsem starší, tím více smyslu mi dává pracovat na projektech klientů, jejichž cílem je generovat zisk, ale k tomu navíc vytváří nějakou přidanou hodnotu. Pozitivně ovlivňují společnost, pomáhají posunovat svůj obor dopředu nebo chtějí dělat věci jinak, lépe, férověji, dokonaleji.

Většinou svému podnikání strašně moc věří, berou ho jako svoje poslání a to je žene kupředu.

A pro mě je to nesmírně přitažlivé, až nakažlivé.

Práce pro tyto klienty mi dává velký smysl a vnitřní naplnění a jsem moc vděčný, že se mohu na jejich projektech podílet.

Děkuji a těším se na dalších 10 let, 10 měsíců a 10 dní!

« Zpět na blog

Odebírejte nové články

Publikuji nepravidelně. Přihlášením do newsletteru máte jistotu, že vám žádný z mých článků neunikne.

Chcete pomoct s webem?

Rád se podívám na váš byznys a najdu cesty ke zlepšení.

Volejte
731 108 144