Je to jasný jako facka

Sedíte s novým klientem na schůzce a pozorně posloucháte, jak by si představoval web. Rozumíte si. Vypadá to na pěknou spolupráci. Když se loučíte, klient poznamená:

„Málem bych zapomněl, chtěl bych mít na webu také blog. Já hodně rád píši a teď se to hodí na ten obsahový marketing.“

Do zápisků si poznamenáte Zpracovat blog a odpovídáte: „Žádný problém, blog jsem zpracovával už mnohokrát. Počítám s tím.“

Potutelně se usmíváte. Blog je přece brnkačka. Články, datum publikace, texty.

Začínáte programovat web.

O pár týdnů později prezentujete klientovi hotový web a sklízíte úspěch. Pouze jedna věc se mu nelíbí.

Z výsledku je rozladěný a má připomínky.

Hodně připomínek.

Chybí mu náhledové fotky. A kategorie. Také prý slyšel, že ten shluk štítků není od věci. Navíc potřebuje různá práva publikace pro sebe, svou asistentku a její asistentku. Aby mu v afektu, až je v létě vyhodí, nesmazaly všechny články.

Dále postrádá možnost sdílet příspěvek na LinkedIn. Ten je pro něj podstatný, ale vy jste tam dali pouze tlačítka na Facebook a Twitter. A podobné články pod textem chce mít možnost vybírat sám manuálně, a ne aby se to dělalo automaticky.

„A co komentáře pod články? O těch jsme se nebavili?“ dodává zmateně.

Evidentně ne…

Začínáte lepit úpravy a bůhví, jak to vůbec celé dopadne.

Hoďte to na papír

Pokud si nesestavíte rozsah a definici prací, můžete dopadnout podobně. A je jedno, jestli se vám tak stane s blogem, anketami, formuláři, e-shopem nebo klidně i celým webem.

Každá funkční část webu by měla být jasně popsána v projektové specifikaci, což je dokument, který:

  • Definuje, jaké funkcionality bude web obsahovat a jak budou fungovat.
  • Popisuje administrační část webu a její možnosti.

Takto může vypadat krátký výňatek z jednoduché projektové specifikace:

***

3.1.1 Stránka s výpisem příspěvků

Stránka s výpisem všech příspěvků umožní v administraci vyplnit:

  • Nadpis
  • Datum
  • Kategorii či více kategorií
  • Náhledovou fotografii
  • Obsahovou část editovatelnou prostřednictvím WYSIWYG editoru
  • Proklik na detail článku přes odkaz „číst více“

Kliknutím na nadpis nebo na link „číst celé“ pod nadpisem se uživatel dostane na detail příspěvku.

Pokud bude na stránce více než 5 příspěvků, zobrazí se ve spodní části stránkování.

Administrace umožní pracovat s celkem 4 typy uživatelů s různými právy publikování…

***

Specifikaci sepíšete a pošlete klientovi ke schválení. Ideálně s wireframe, strukturou webu nebo dalšími podklady, které projektovou specifikaci užitečně doplňují.

Šetřete si čas a nervy

Připadá vám to zbytečné? Nudné? Zdlouhavé? Že je to přece jasné, co je blog a jak vypadá a funguje anketa?

Vám to jasné je.

Klientovi také.

Ale každému je to velmi často jasné jinak.

Mnohokrát jsem si myslel, jak je mi vše jasné a rovnou se pustil do práce. A pak jsem strávil desítky hodin upravováním blogů, anket, formulářů a celých webů dle klientových poznámek.

Poznámek, které byly relevantní, ale mě dříve nenapadly. Ba co hůř, ani mě nenapadlo se na ně klienta předem zeptat.

Natož je všechny přehledně sepsat.

Proč vše sepisovat?

  1. Vy i klient přesně víte, co je a co není součástí zadání. Definujete tím plánovaný rozsah prací.
  2. Profesionalizujete svou práci.
  3. Snadno rozdělíte, co je práce v rámci zakázky a co už je rozšíření nad její rámec.
  4. Pokud máte rozpracováno více projektů naráz, projektová specifikace vám usnadní se v nich orientovat.

Rozsah a podrobnost projektové specifikace přizpůsobujte velikosti a náročnosti projektu. U malého projektu nebo dílčího rozšíření webu ji stačí napsat třeba jenom do e-mailu.

Vždy však počítejte s tím, že zpracování projektové specifikace stojí čas. A pokud si ho chcete ušetřit, projektovou specifikaci nedělejte.

Pak se ale nedivte, že trávíte hodiny předěláváním něčeho, co na první pohled vypadalo „jasný jako facka“.

Vždyť je přece jasné, že blog má mít kategorie.

Nebo ne?