Vzdálené uživatelské testování - jak na to

Dříve jsem realizoval uživatelská testování webů v tomto poměru:

  • Fyzické testování s člověkem: 90 %
  • Vzdálené testování přes internet: 10 %

COVID-19 to změnil.

Místo uživatelských testování osobně dělám nyní všechna testování vzdáleně - remote, on-line, přes internet - říkejte si tomu jak chcete. Prostě sedím v pracovně, účastník u sebe doma a testujeme.

V dnešním článku vám představím, jak testování provádím.

Příprava

Už v samotném úvodním screeningovém dotazníku, skrze který hledám vhodné účastníky testování, uvádím, že testování bude vzdálené. Také informuji, že lidé budou potřebovat stabilní internet, mikrofon, webkameru a prohlížeč Google Chrome.

Všem vybraným účastníkům testování posílám návod, jak se propojíme.

Ne všichni lidé vládnou angličtinou nebo jsou technicky tak zdatní - zkušenost mě v tomto ohledu hodně naučila. Návod je proto nutností. Když je to s ohledem na cílovou skupinu potřeba, volám lidem pár minut před spojením na mobil a návod si procházíme společně.

Aplikace pro testování

Testuji pomocí aplikace Lookback. Za rozumné peníze cca 2 500 Kč / měsíc poskytuje vše co potřebuji.

Lookback umožňuje testovat na desktopu, tabletu i mobilu. Nahrává všechny záznamy, které si pak mohu stáhnout nebo přehrát on-line později. Umožňuje zapisovat poznámky on-line s časovou stopou, takže se snadno dohledávají a přiřazují konkrétní sekvenci videa - moje oblíbené! 

Obrázek: Lookback a testování, vidím účastníka i jeho obrazovku. Vše se zaznamenává.

Ach ta technika

Největší achillova pata vzdáleného testování jsou technické problémy:

  • Špatné nebo kolísavé připojení k internetu.
  • Přestane fungovat mikrofon.
  • Přestane fungovat webkamera (bez toho se dá žít).
  • Účastník výzkumu si omylem zavře okno s aplikací a hovor se tím přeruší.
  • Člověk chce testovat, ale má pouze staré Windows XP (kde appka nefunguje).
  • A kopa dalších věcí.

Největším problémem je téměř vždy rychlost internetu. Typicky zamrzá obraz, mluvíte a účastník vás slyší s 5vteřinovou prodlevou. To vše je nesmírně otravné a znemožňuje to plynulou a přirozenou komunikaci.

Je proto dobré mít záložní plán. Já postupuji vždy takto:

  • Zkusím vypnout svoji webkameru, abych odlehčil připojení.
  • Když to nepomůže, požádám o vypnutí webkamery i účastníka testování.
  • Když ani to nepomůže, zavoláme si na mobil a skrze aplikaci pouze sdílíme obrazovku.
  • Když nepomůže ani to, rozbíjím počítač palicí a končím spojení :)

Na co se připravte

Lidé vám budou setkání častěji rušit. Hodnota on-line setkání je pro lidi řádově nižší, než když si domluvíte schůzku osobně. Zažil jsem nedávno testování, kdy z 3 z 5 domluvených lidí hovory na poslední chvíli zrušilo. Mějte tedy připravené náhradníky.

Lidé budou také častěji rušeni v průběhu testování. Bude jim zvonit mobil, pokřikovat na ně manželka (nebo manžel), občas uvidíte zvědavé děti nebo proběhnuvšího domácího mazlíčka.

Pokud je vyrušení krátké, jsem za něj většinou rád. Ilustruje totiž reálnou situaci, kdy lidé na webu něco hledají, náhle jsou na chvilku vyrušeni, a poté se k webu vrátí. A po vyrušení se chovají jinak, než tomu bylo před vyrušením. Nesmírně zajímavé.

Co mám na vzdáleném testování rád

Dříve jsem vzdálené testování příliš nemusel. Chyběl mi u něj ten "osobní kontakt". Teď už mi tolik nechybí, zvykl jsem si.

Navíc v něm vidím řadu výhod:

  • Šetří čas a peníze sobě i klientovi. Nemusím platit zasedačku, připravovat občerstvení, dojíždět na místo testování.
  • Je snazší lidi přesvědčit k testování. Oni sami nikam nemusí cestovat.
  • Lidé jsou u sebe doma daleko více uvolnění, sdílní, kritičtí - prostě sví. A přesně to chcete!
  • Testují na svém vlastním počítači (zařízení), který znají.

Současná situace mě přesvědčuje v tom, že i po jejím skončení u vzdáleném testování zůstanu a budu jej dělat rozhodně na více než 10 %.